Jan Saudek někde odpovídal na otázku ohledně focení. Mě se jeho odpověď moc líbila, protože tak nějak vystihuje to, co sám cítím.
Ve fotografii, podobně jako v lásce, je dovoleno všechno. Můžete dělat, co vás napadne. Smíte fotografovat z uctivého odstupu, používat rozličné kejkle, přeplácet modely, můžete zbožňované objekty zobrazovat z tělesné blízkosti, ponořit se pod vodu (nezapomenťe se vynořit), modelky okrádat a poctivě odleženou mzdu jim zkracovat, můžete své filmy vyvolávat v řece, v polévce, ustalovači, smíte po svém ateliéru lítat nahý a opilý, pracovat zabalený v kožiších (obvykle v blízkosti severního pólu), máte dovoleno používat všechny typy kamer, prošlé papíry, mizerné světlo, podexpozice, ztrátu studu, soudnosti, naděje, kácet stativ s fotoaparátem na dlažbu (pěkně pak chřestí), zapomenout Hasselblad v lese, vyvolat prázdný film a jiný exponovat 2*, do hotových fotografií můžete psát, malovat, trhat zvětšeniny na koustky a věřit pošetile, že každý ten útržek bude žít vlastním životem, smíte hýřit, plýtvat časem, materiálem, talentem nebo zkusit zase škudlit a šetřit každé políčko drahoceného filmu, ku své činnosti fotografické si můžete používat většinu sloves ze slovníku.
Jen dvě věci nesmíte: nesmíte lhát - a nesmíte nudit.
To první nedělám: lhát se nemá. Vždycky se to pozná, a to druhé? Je na divákovi, aby rozhodl zda i v tom druhém se držím cenné rady Jana Saudka ...
S úctou Bohuslav
Máte zajem o focení? Tady se dozvíte víc.
Tady od roku 2010 studuji fotografii.